Prevence onemocnění

Úvod 5 O demenci 5 Prevence onemocnění

I když v současné době není jednoznačně vědecky prokázáno, že je možné zcela zabránit vzniku demence, existují důkazy, že prevence vzniku demence je spojená se snížením působení některých rizikových faktorů. Výzkumy naznačují, že menší výskyt demence je u jedinců, kteří mají pravidelnou pohybovou aktivitu a aktivně se zapojují do společenského života. Zdravý životní styl tak pomáhá člověku snižovat riziko rozvoje demence. Britská organizace „Alzheimer´s Society“ zaměřuje svá doporučení jak snížit riziko rozvoje demence, na šest oblastí:

  • pravidelně vykonávat pohybovou aktivitu
  • zdravě se stravovat
  • nekouřit
  • pít méně alkoholu
  • zůstat duševně a společensky aktivní
  • převzít kontrolu nad svým zdravím

Pohybová aktivita



Pravidelná pohybová aktivita má u člověka pozitivní vliv na srdce, cévy, krevní oběh, hmotnost a duševní pohodu. Představuje tak jeden z nejlepších způsobů, jak může jedinec snížit riziko, že se u něj rozvine demence. Je důležité, aby si každý zvolil takové aktivity, které ho zajímají a vyhovují mu. Tak je předpoklad, že s pravidelnou pohybovou aktivitou člověk nejen začne, ale také u ní dlouhodobě vydrží. Optimální je začít s menším množstvím aktivit a postupně zátěž zvyšovat. Existují dva hlavní typy pohybové aktivity: aerobní a silové (anaerobní)

Aerobní aktivity

Tento typ aktivit pomáhá udržovat zdravé srdce, plíce a krevní oběh, což tvoří základní předpoklad i pro zdravý mozek. Jedná se o pohyb, který se provádí delší dobu a je obvykle nižší intenzity. Mezi tyto aktivity patří zejména chůze, lehké běhání, turistika, jízda na kole nebo plavání.

Anaerobní (silové) aktivity

Jedná se o aktivity, které procvičují vaše hlavní svaly (nohy, záda, břicho, ramena, paže), a mají tak pozitivní vliv na naši schopnost vykonávat každodenní činnosti. Mají také dopad na hladinu cukru v krvi, a tak snižují riziko vzniku cukrovky, která patří mezi rizikové faktory demence. V ideálním případě by měl člověk tyto aktivity vykonávat minimálně dva dny v týdnu.

Světová zdravotnická organizace doporučuje pro zdravé dospělé 5 dní v týdnu minimálně 30 minut pohybové aktivity, nebo 3 dny v týdnu 20 minut pohybové aktivity vysoké intenzity.

Zdravě se stravovat



Konzumace zdravé a vyvážené stravy může snížit riziko rozvoje demence a dalších nemocí, včetně cukrovky, obezity, mozkové příhody a kardiovaskulárních chorob. Neexistuje žádná potravina, která by sama o sobě mohla zásadně zlepšit zdraví mozku. Je potřeba mít vyváženou stravu, to znamená přijímat potraviny ve správném poměru. Pak je velmi pravděpodobné, že člověk získá všechny živiny, které mozek potřebuje, aby zůstal zdravý.

Výzkumy potvrzují, že středomořská strava, která je bohatá na cereálie, ovoce, zeleninu a má nízký obsah červeného masa a cukru, by mohla mít pozitivní vliv na snížení rizika vzniku demence. Jíst středomořskou stravu, ale neznamená, že všechny potraviny musí být ze středomořské oblasti. Do jídelníčku je třeba zařadit celozrnný chléb, rýži, těstoviny, více ovoce a zeleniny, luštěniny, olivový olej, ořechy a semena. Jíst pravidelně ryby a naopak snížit spotřebu červeného masa, uzenin a konzervovaných potravin. Na minimum je také třeba omezit smažená jídla a sladkosti.

Nekouřit



Kouření velmi poškozuje krevní oběh, zejména krevní cévy v mozku, stejně jako srdce a plíce. Pokud tedy jedinec kouří, vystavujete se vyššímu riziku rozvoje demence později v životě. Čím dříve však člověk kouřit přestane, tím většímu poškození mozku se vyhne.

Omezit příjem alkoholu


Pití příliš velkého množství alkoholu najednou vystavuje mozek člověka vysokým hladinám škodlivých látek. Poškozuje tak mozek i další orgány a tím zvyšuje riziko rozvoje demence.

Zůstat duševně a společensky aktivní



Tím, že si člověk najde čas na duševní (mentální) a společenské aktivity, které ho baví, pomáhá svému mozku, aby si vybudoval schopnost vyrovnat se s nemocí, zmírnit stres a zlepšit náladu. Takové činnosti jsou výzvou pro náš mozek. Všechny aktivity, které zapojují naši mysl, nutí nás zpracovávat informace a rozvíjet myšlení, jsou pro náš mozek dobré a mohou nám pomoci oddálit rozvoj demence. Mezi tyto činnosti patří jakýkoliv druh vzdělávání dospělých, hra na hudební nástroje, sborový zpěv, dobrovolnické aktivity nebo umělecká tvorba. Dále křížovky, šachy a další deskové hry, učení se cizímu jazyku a čtení knih (čtenářské kroužky).
Společenské (sociální) aktivity představují skvělou možnost, jak snížit riziko rozvoje demence. Proto je velmi důležité snažit se zůstat v kontaktu s lidmi, na kterých nám záleží (rodina, přátelé, bývalí spolupracovníci). Tyto aktivity zahrnují osobní i on-line interakci s ostatními lidmi.
Sociální aktivity jsou velmi dobré pro mozek. Konverzace s druhým člověkem pomáhá procvičovat široké spektrum našich mentálních dovedností (naslouchat; zvažovat význam toho, co nám druhý chce říci; snažit se správně vyjádřit svou myšlenku; poskládat slova do věty ve správném pořadí, aby nám ostatní rozuměli; nebo si připomenout věci, které se už staly dříve, ale vztahují k obsahu rozhovoru). Proto jsou sociální aktivity a společenské povinnosti pro zdraví mozku tak významné. Pomáhají člověku stimulovat jeho mozkové rezervy, snižovat depresi, a tak i riziko rozvoje demence.

Převzít kontrolu nad svým zdravím



|Jak člověk stárne, je stále pravděpodobnější, že se u něj projeví zdravotní problémy a různé nemoci, jako například vysoký krevní tlak nebo cukrovka. Tyto nemoci mohou zvyšovat riziko rozvoje demence. Důležitou možností, jak se tomu vyhnout, je nezanedbávat preventivní prohlídky, pravidelná vyšetření a dodržovat doporučenou léčbu.

Zdroje

České

  • SHEARDOVÁ, K., HUDEČEK, D. Prevence demence a životní styl. Neurol. praxi 2011; 12(6): 418–421 Dostupné z: https://www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2011/06/10.pdf

Zahraniční

  • ALZHEIMER´S SOCIETY. How to reduce your risk of Alzheimer’s and other dementias. Dostupné z: https://www.alzheimers.org.uk/about-dementia/risk-factors-and-prevention/how-reduce-your-risk-alzheimers-and-other-dementias

Podle uvedených zdrojů zpracovala doc. PhDr.Mgr. Helena Kisvetrová, Ph.D.

Tvorba webových stránek: Webklient