Komunikace s lidmi trpícími demencí

Změny v komunikaci

• mluví méně, než bylo dříve obvyklé
• potíže nalézt vhodné slovo
• potíže s výslovností slov
• vymýšlí si nová slova místo slov, která zapomněl
• opakuje slova nebo celé fáze, které slyší
• problém seřadit slova do logické věty
• používá jazyk, který se v dětství naučil jako první (např. místo češtiny začne mluvit pouze německy)

Než zahájíme rozhovor

S postupující demencí je stále obtížnější porozumět potřebám, přáním a emocím osoby, o kterou pečujeme. I když je komunikace stále náročnější, existuje spousta způsobů, jak spolu smysluplně komunikovat. Je třeba se ale na rozhovor připravit. Neměli bychom zapomínat na následující věci:

• omezit / odstranit rušivé vlivy (vypnutí přístrojů, zavření okna)
• vysvětlit, proč má smysl vypnout televizi, zavřít okno

• zvolit vhodnou denní dobu, kdy je osoba s demencí schopna komunikovat srozumitelněji
• zhodnotit aktuální stav (zdravotní, psychický)
• ujistit se, že má osoba s demencí saturovány své potřeby (nemá bolest, hlad, žízeň nebo potřebu jít na toaletu)
• pamatovat na preference osoby s demencí

• téma k rozhovoru nebo činnosti, které budou osobu s demencí bavit
  • nabídnout možnosti, o kterých víme, že se mu budou líbit
  • zaměřit se na to, co umí, ne na věci, které neovládá

Průběh rozhovoru

Dobrá komunikace je důležitou součástí kvality života v průběhu demence. Pomáhá jedinci udržet si pocit vlastní identity a sociální vztahy.

Pozdrav a zahájení

• představit se, pokud máme dojem, že nás senior nepoznává
• vytvořit uvolněnou atmosféru (vřelý a přátelský přístup)
• nemluvit na osobu s demencí, pokud stojí za námi nebo na nás přímo nevidí

Vedení komunikace

• mluvit jasně a klidně, používat krátké a jednoduché věty
• nemluvit jako s dítětem, být trpělivý a projevovat respekt
• zapojovat osobu s demencí do rozhovoru s ostatními (pomáhá to udržet pocit identity a necítit se vyloučený nebo izolovaný)
• při mluvení využít i gesta (ukázat na věc, o které mluvíme), protože to pomůže seniorovi pochopit smysl slov
• při mluvení o druhých lidech nepoužívat zájmena (on / ona), ale používat jejich jména
• pokud se často projevují známky únavy, volit krátké, pravidelné rozhovory
• nepoužívat při rozhovoru zvýšený hlas nebo ostrý tón

Naslouchání

• pozorně naslouchat, co osoba s demencí říká
• verbálně i neverbálně povzbuzovat (oční kontakt, přikyvování)
• vytvořit pozitivní „naslouchací“ atmosféru důvěry a otevřenosti
• sledovat výraz obličeje a neverbální projevy (jsou signálem, jak se osoba s demencí při komunikaci cítí)
• pokud nerozumíme tomu, co osoba s demencí říká, zkusit informaci přeformulovat a ověřit si, zda to tak bylo myšleno

Podpora srozumitelné komunikace

• poskytnout dostatek času na odpověď (potřebuje delší dobu na zpracování informace a připravení odpovědi)
• nepřerušovat a neskákat do řeči (může to narušit vzorec komunikace)
• poskytnout čas na vyjádření pocitů, pokud je osoba s demencí rozrušená (neodmítat obavy, ale naslouchat a dát najevo pochopení)
• nesnažit se odhadovat, co chce osoba s demencí říct, ale nechat jí dokončit větu
• neměnit náhle téma rozhovoru

Tipy pro kladení otázek

• vyvarovat se více otázek za sebou nebo příliš složitě formulovaných otázek (je to pro osobu s demencí frustrující, protože není schopna najednou na všechno odpovědět)
• snažit se sledovat vždy jen jednu myšlenku
• otázky formulovat tak, aby se dalo jednoduše odpovědět (na otázky s odpovědí ano / ne se odpovídá snadněji).

Potíže s porozuměním

• pokud osoba nerozumí tomu, co říkáte, ani když to zopakujete, zkuste to říct trochu jinak
• pokud je pro danou osobu obtížné porozumět, zvažte rozdělit to, co říkáte, na menší části, aby to bylo lépe zvládnutelné
• zkuste se společně zasmát nedorozuměním a chybám. Humor může pomoci uvolnit napětí a sblížit Vás (pozor na to, aby osoba s demencí neměla pocit, že se smějete jí)

Zakončení rozhovoru

Stejně, jako je potřeba se na rozhovor s osobou s demencí připravit, tak je potřeba také přemýšlet o tom, jak rozhovor ukončit. Dodržování tohoto pravidla může pečujícím pomoci dosáhnout lepšího porozumění při rozhovoru.

• Při odchodu z domova osoby s demencí se nezapomenout rozloučit (podání ruky, dotek). Nejistota, zda je nebo není pečující osoba stále ještě přítomná, může vyvolat u osoby s demencí úzkost a zmatek
• Dát najevo radost ze společně stráveného času a z rozhovoru
• Informovat o další návštěvě (nechat vzkaz na viditelném místě)