Rizikové faktory
Jako rizikové faktory demence označujeme takové podmínky, které zvyšují pravděpodobnost, že se u konkrétního člověka rozvine některý z typů demence. Tyto faktory mohou být ovlivnitelné nebo neovlivnitelné. Aktivní přístup jedince k rizikovým faktorům mu může pomoci snížit nebo oddálit rozvoj demence.
Mezi neovlivnitelné rizikové faktory řadíme například:
- věk,
- pohlaví,
- genetické predispozice.
Celosvětově známá organizace „Alzheimer’s Disease International“ uvádí soubory potenciálně ovlivnitelných rizikových faktorů, které sloučila do čtyř klíčových oblastí:
- vývojové faktory,
- psychologické a psychosociální faktory (například deprese, poruchy spánku, sociální izolace),
- faktory související se životním stylem jedince (například kouření, alkohol, fyzická aktivita, strava),
- kardiovaskulární rizikové faktory (například arteriální hypertenze, diabetes mellitus, dyslipidémie, obezita),
K ovlivnitelným faktorům můžeme dále přiřadit i závažné úrazy hlavy, které způsobily poranění mozku.
Rizikovým faktorem jsou podle ADI také psychologické a psychosociální faktory. S depresí a sociální izolací lze bojovat.
Přehled vybraných faktorů se základními informacemi
Věk
Věk reprezentuje nejznámější primární rizikový faktor, který zvyšují pravděpodobnost, že se u konkrétní osoby rozvine některý z typů demence. Demografické stárnutí populace je tak spojeno s nárůstem výskytu demence ve společnosti. Demence sice postihuje především starší jedince, není ale nevyhnutelným důsledkem stárnutí.
Pohlaví
Obecně se předpokládá, že muži a ženy si jsou rovni v riziku rozvoje demence. V seniorské populaci se sice vyskytuje vyšší procento žen s demencí, ale protože se jedná o nemoc, která postihuje starší lidi, může to být důsledkem vyšší délky života žen ve srovnání s muži. „Alzheimer’s Disease International“ uvedla, že ve východní Asii, Karibiku, západní Evropě a Latinské Americe byl zaznamenán nezávislý účinek pohlaví na výskyt demence. Tento vliv ale nebyl pro jiné regiony statisticky potvrzen. Neexistuje tedy jednoznačný důkaz o tom, že ženy jsou ve zvýšeném riziku rozvoje demence v porovnání s muži.
Genetická predispozice
Předpokládá se, že se riziko vývoje geneticky podmíněné formy demence zvyšuje, pokud se vyskytuje u více než jednoho člena rodiny. Protože se ale demence vyskytuje převážně u starších lidí, nemusí to ještě nutně znamenat, že i když je více členů rodiny postiženo demencí, že se nemoc v rodině vyskytuje pouze na genetickém základu.
Downův syndrom
„The Alzheimer’s Association“ uvádí, že jak osoby postižené Downovým syndromem stárnou, mají výrazně zvýšené riziko rozvoje typu demence, který je buď stejný, nebo velmi podobný Alzheimerově chorobě.
Parkinsonova choroba
U osob postižených Parkinsonovou chorobou se v souvislosti s degenerací a odumíráním mozkových buněk projevuje výrazná ztráta paměti i dalších poznávacích funkcí a rozvoj demence. Podobně se můžeme setkat u jedinců trpících Alzheimerovou chorobou se zvýšením rizika vzniku parkinsonské symptomatiky.
Vzdělání
Předpokládá se, že vyšší úroveň dosaženého vzdělání zvyšuje u jedince „intelektovou rezervu“, která ho pak může chránit před rozvojem demence v průběhu stárnutí.
Strava
Nezdravá a nevyvážená strava patří k rizikovým faktorům rozvoje demence v oblasti životního stylu. Doporučuje se strava charakteru středomořské kuchyně s vysokým obsahem cereálií, luštěnin, olivového oleje, ovoce, zeleniny, ryb a s nízkým podílem červeného masa. S takovým typem stravy je spojena řada zdravotních benefitů, kam patří i snížení kardiovaskulárních onemocnění a diabetu 2. typu. Nepřímo tak tento typ stravy může snižovat riziko rozvoje demence.
Ateroskleróza
Ateroskleróza je onemocnění, které postihuje cévy. Podstatou je ukládání tuků a cholesterolu, které doprovází novotvorba cév, zánětlivé procesy, krvácení v ateromu (aterosklerotický plát vzniklý nahromaděním a ukládáním např. tuků, cholesterolu), postupné zužování tepen, nekróza v ateromu, trombóza a následné zhoršení prokrvení mozku. Tento stav zvyšuje riziko vzniku mozkového infarktu. S tím je spojeno i zvýšené riziko rozvoje jak vaskulární demence, tak i dalších typů demence.
Arteriální hypertenze
Výskyt arteriální hypertenze (vysokého krevního tlaku) ve středním věku je spojován s rizikem rozvoje demence v pozdním věk. Představuje riziko pro vznik jak vaskulární demence, tak i Alzheimerovy choroby.
Cévní mozková příhoda
Jediná rozsáhlá cévní mozková příhoda nebo série menších mozkových příhod zvyšuje u člověka riziko rozvoje vaskulární demence. V některých případech je u člověka jedinou příčinou rozvoje demence.
Diabetes mellitus
Cukrovka (diabetes mellitus, zejména 2. typu), znamená pro starší osoby s kompenzovaným onemocněním, ale zejména s dekompenzovaným onemocněním, zvýšené riziko rozvoje demence, zejména vaskulární demence.
Poranění hlavy
Následkem závažného poranění hlavy může dojít k traumatickému poškození mozku. To pak může způsobit rozvoj demence a dalších závažných kognitivních problémů.
Alkohol
Pravidelná nadměrná konzumace většího množství alkoholu vede ke zvýšení rizika vzniku specifické demence, která se nazývá „Wernicke-Korsakovův syndrom“.
Kouření
S ohledem na mozek poškozuje tabákový kouř cévy a zvyšuje riziko vzniku kardiovaskulárního onemocnění, které zpomaluje nebo brání dostatečnému průtoku krve do mozku. Tato situace pak přispívá ke zvýšení rizika rozvoje demence.
Obezita
Obezita ve středním věku zvyšuje u jedince riziko rozvoje demence v pozdějším věku.
Sociální izolace
Sociální izolace může vést u starších osob k jejich kognitivní nečinnosti. Představuje tak rizikový faktor pro rozvoj demence, protože důsledkem kognitivní nečinnost bývá rychlejší zhoršování kognitivních funkcí. Kognitivní činnost je naopak prospěšná jak pro strukturu mozku, tak pro jeho funkci. Proto by starší lidé měli být povzbuzováni k aktivitám, které mohou stimulovat mozek (například sudoku nebo křížovky).
Deprese
Údaje Světové zdravotnické organizace naznačují, že deprese je mezi staršími lidmi běžná a často předchází rozvoj kognitivního deficitu. Depresivní porucha se tak řadí k významným rizikovým faktorům rozvoje demence, zejména Alzheimerovy choroby.
Poruchy spánku
Poruchy spánku bývají u člověka často spojené s vyšším rizikem rozvoje demence. U osob s výskytem spánkové apnoe (krátkodobé přerušení pravidelného dýchání ve spánku) a při poruchách cirkadiánního rytmu (24hodinové cykly, které u každého jedince řídí fyziologické procesy, zejména spánek a bdění) je větší pravděpodobnost vzniku mírné kognitivní poruchy a rozvoje demence.
Fyzická aktivita
Nedostatečná pravidelná pohybová aktivit může také představovat rizikový faktor rozvoje demence. Naopak pravidelná fyzická aktivita může podle některých výzkumů přispět ke zpomalení zhoršování kognitivních funkcí u osob trpících demencí
Zdroje
České
- Fenclová, E., Albrecht, J., Harsa, P., Jirák, R.. Rizikové faktory Alzheimerovy nemoci. Čes a slov Psychiatr 2020;116(2): 59 -65. Dostupné z: http://www.cspsychiatr.cz/detail.php?stat=1316
- Holmerová, I., Baumanová, M., Vaňková, H., Jurašková, B. Deprese u pacientů s demencí. Psychiatr. praxi 2011; 12(2): 62–66. Dostupné z: https://www.psychiatriepropraxi.cz/pdfs/psy/2011/02/04.pdf
- Kisvetrová, H. Demence a kvalita života. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2020. ISBN 978-80-244-5708-6. Dostupné z: https://www.vydavatelstviupol.cz/cz/978-80-244-5709-3
Zahraniční
- Alzheimer’s Disease International (ADI). 12 risk factors. Dostupné https://www.alzint.org/u/Risk-Factors-Graphic-2021.pdf
- Alzheimer’s Disease International (ADI). World Alzheimer Report 2014. Dementia and Risk Reduction. 2014, London: ADI. Dostupné: https://www.alzint.org/u/WorldAlzheimerReport2014.pdf
- Alzheimer’s Disease International (ADI). World Alzheimer Report 2015. The Global Impact of Dementia. An analysis of prevalence, incidence, cost and trends. Dostupné z: https://www.alz.co.uk/research/WorldAlzheimerReport2015.pdf
https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/340567/9789290225713-eng.pdf?sequence=1&isAllowed=y - NICE. Dementia, disability and frailty in later life-mid-life approaches to delay or prevent onset. London: National Institute for Health and Care Excellence, 2015. Dostupné na: https://www.nice.org.uk/guidance/ng16/resources/dementia-disability-and-frailty-in-later-life-midlife-approaches-to-delay-or-prevent-onset-pdf-1837274790085
- The Alzheimer’s Association. Down Syndrome and Alzheimer’s Disease. Dostupné: https://www.alz.org/alzheimers-dementia/what-is-dementia/types-of-dementia/down-syndrome
- The World Health Organization. Ageing Gracefully: Diversity of Dementia, 2017. Dostupné z. https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/340567/9789290225713-eng.pdf?sequence=1&isAllowed=y
- The World Health Organization. Dementia: A Public Health Priority. 2012, Geneva: WHO Press. Dostupné na: https://www.who.int/publications/i/item/dementia-a-public-health-priority
- The World Health Organization. Global action plan on the public health response to dementia 2017–2025. 2017, Geneva, Switzerland: WHO. ISBN 978-92-4-151348-7. Dostupné: https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/259615/9789241513487-eng.pdf?sequence=1
Podle uvedených zdrojů zpracovala doc. PhDr. Mgr. Helena Kisvetrová, Ph.D.